Vlci proti Mustangům
Lojza a jeho kamarádi tráví prázdniny v rodné vesnici pasením krav, zatímco ostatní spolužáci odjeli k bohatým příbuzným. Z nudy a touhy po dobrodružství vymyslí podnikavý vůdce Lojza odvážný plán: vypravit se tábořit na malý ostrov uprostřed řeky Rosavy. S pomocí vypůjčeného skautského rádce se chlapci učí stavět stan, rozdělávat oheň a žít v přírodě o vlastních silách. Prožívají dny plné her, zkoušek odvahy i drobných sporů — zejména se závistivým Vaškem — a postupně se z party kluků stává sehraná družina.
Kniha oslavuje přátelství, vynalézavost a sílu party, která dokáže i z obyčejných prázdnin udělat nezapomenutelné dobrodružství. Vykresluje, jak děti přemáhají vlastní lenost, řevnivost i strach a učí se spolupráci, odpovědnosti a samostatnosti. Omelkův příběh je svěží oslavou klukovské fantazie a života v přírodě, který dodnes inspiruje mladé čtenáře k tomu, aby si troufli uskutečnit i zdánlivě nemožné sny.
How it begins
Lojza i jeho kamarádi sršeli vždy vtipem a nápady. Kdo by je však spatřil dnes, byl by udiven. Leželi mlčky a zádumčivě hleděli do zlatých vln, v nichž se koupalo červencové slunce. »Už toho mám dost,« řekl pojednou Lojza, vytáhlý hoch jiskrných očí. Hněvivě pohodil bujnou kšticí a prudce vytrhl trs trávy. »Čeho?« pohlédlo na něho několik chlapců. »Toho, že už kdekdo odjel na prázdniny, jen my tu sedíme jako zločinci ve vězení.« »A je ti snad zle?« krotil ho rozvážný světlovlasý Milan. »Nikdo tě nehlídá. Můžeš se koupat, můžeš —« »Že nás tu nikdo nehlídá? A krávy — to je nic? Pohni se od nich! Vlezou někam do jetele, a večer nechoď ani domů!« »Mne by to pasení krav nemrzelo,« ozval se Jožka, nejmenší chlapec z celé družiny. »Ale když si představím, že ostatní kluci jsou bůhvíkde a že se budou po prázdninách ve škole naparovat, tak mám taky zlost.« »Proč zrovna my jsme tu museli zůstat?« »Proč? Protože nemáme nikde bohatou tetu.« »Anebo strýce!« »Já bych mohl jet na prázdniny k dědečkovi, ale on bydlí přes dva domy od našeho,« řekl kysele Mirek. Bylo vidět, že tentokrát se na dědečka opravdu zlobí. Pročpak se nevystěhoval z Košíkova někam daleko — no, třeba k moři? »Co se dá dělat, kluci!« smiřoval je s beznadějnou skutečností Cyril.
Text from Project Gutenberg, public domain.