Sto jisker ethických
Sto jisker etických je sbírka mravních myšlenek, kterou Dr. Alexandr Batěk sestavil z prvních pětadvaceti svých kázání, jež od dubna 1919 přednášel pod širým nebem na Staroměstském náměstí v Praze. Z těchto promluv vybral sto stručných zásad a vydal je jako vánoční dárek svému národu — nejen v podobě knížky, ale i na oddělitelných lístcích, které měl čtenář nenápadně rozdávat dál, aby zaséval dobro tam, kde otevřená slova vyvolávají jen spor. Jednotlivé „jiskry“ vybízejí k laskavosti, péči o zdraví, vzdělávání rozumu, zušlechťování citu a každodennímu konání drobného dobra.
Kniha vznikla v porevolučním Československu uprostřed atmosféry demoralizace a korupce a je proniknuta vírou v mravní obrodu národa i celého lidstva. Batěk čerpá z osvícenského ideálu sebevýchovy a bratrské lásky a chápe etiku jako návyk, jemuž se člověk učí opakovaným dobrým skutkem. Její trvalá hodnota spočívá v přesvědčení, že proměna společnosti začíná u jednotlivce a v tichém, nenápadném šíření dobra mezi lidmi.
How it begins
Když jsem dne 4. dubna 1919 poprvé vystoupil na Staromětskému náměstí a poprvé začal kázati, byla ve mně zprvu úzkost a nejistota. Nebyl jsem jist, jak mne přijmete. Ale šel jsem prostě proto, že jsem k tomu cítil vnitřní poslání. Byl jsem dhodlán mluviti i v tom případě, že se mi dostane výsměchu a potupy. Musil jsem jíti, protože jsem pokládal za svou povinnost, jsa učitelem svého národa, sloužiti mu dla svých nejlepších sil a dla svých nejlepších vědomostí ve svém prázdném čase. Ale výsledek nebyl takový, jaký jsem v nejhorším případě očekával. Setkal jsem se s porozuměním a slzy lesknoucí se v očích Vašich, když jsem líčil popravu staroměstskou, mne přesvědčily o tom, že správná jest cesta, na niž jsena se dal. Nejen souhlas theoretický, nýbrž i praktická pomoc z Vašich řad se dostavila. A co mn zaráželo, že nebyli to boháči, kteří přispěli hned na počátku na tisk letáků obnosy značnými, nýbrž lidé, kteří jistě peníz ten i jinak mohli použiti. Vzdávám jim tímto vřelý dík. Nikoli za peníz, který darovali, nýbrž za to, že utvrdili ve mně víru v lidstvo, víru v budoucnost našeho národa, jíž jsem měl tolik zapotřebí uprostřea zjevů všeobecné demoralisace a korupce. Oni mne přesvědčili, že ještě národ můj neopustili všichni duchové šlechetní, velí a silní, kteří pomohli mu přetrvati doby nejhoršího útisku.
Text from Project Gutenberg, public domain.